Okoun říční - Perca fluviatilis

     Průměrná hmotnost:          100 - 200 g     

     Průměrná délka:                10 - 25 cm

     Délka života:                      13 let


     Nástrahy:
larvy hmyzu, žížala, malé rybky, umělé nástrahy

         

                  

 

Těžko zaměnitelný s kteroukoliv jinou sladkovodní rybou, napadá v mládí cokoliv, co je pro něj přiměřeně velké. Ti, kteří dorostou do větších rozměrů, už jsou daleko opatrnější.

Okoun je pohledná ryba, nápadná svým vzhledem a dobře vybavená pro svůj život dravce. Jeho boky jsou olivově zelené s šesti nebo sedmi černými pruhy, které mu pomáhají k nenápadnosti mezi rostlinami a rákosovitými porosty. Ocas má poměrně malý, a tak není mimořádně rychlým plavcem, může ale křižovat vody poměrně rychle po dlouhou dobu.

Okouni jsou lovci, kteří se živí dravě na jiných druzích. Potěr požírá buchanky a další drobné vodní korýše, ale rychle přechází na larvy hmyzu, jako jsou např. patentky. Pokud jsou k dispozici přiměřeně malé rybky, přecházejí okouni na převážně rybí dietu v období, kdy mají hmotnost kolem 113 g. Jakmile okoun zavede tuto dietní změnu, roste rychle. Pokud někde není kořist tohoto druhu, okoun zůstává zakrnělý a má hmotnost kolem 113 g, i když je mu sedm let.

Malí okouni loví společně, číhající mezi vodními rostlinami na malé rybky. Celé hejno se pak dá do pronásledování své kořisti tak dlouho, až je příliš unavená, aby plavala dále. Okouni chytají svou  kořist tak, že opakovaně chňapají zezadu a zespodu za ocas, aby jí znesnadili plavání. Pro okouna je charakteristické , že se uchopení a polykání kořisti děje vždy ocasem napřed, na rozdíl od štiky.

Okouni obvykle požírají malé rybky a pro exempláře okounů o hmotnosti 0,50kg je typická kořist o hmotnosti 25 – 60 gramů. I když je to divné, vypadá to, že okouni mají v oblibě zejména lov a požírání  plůdků a menších jedinců svého druhu.  

Okouni dávají přednost pomalu tekoucím  a  stojatým vodám s pořádnou zásobou malých ryb.

Pro jejich způsob lovu je zásadním předpokladem dobrá viditelnost, a tak nejlépe prospívají v čistých vodách. Mohou přežít i v poměrně rychle tekoucích řekách, pokud v nich není příliš mnoho kalu. Okouny nenajdete ani ve vysoko ležících  skalnatých tocích, ani v jezerech s vysokou kyselostí vody.

Mladí okouni se shlukují v hejnech tvořených jedinci stejného stáří, ale s přibývajícím věkem se mění spíše v samotáře.

Mlíčák okouna může být pohlavně dospělý už v 6 – 12 měsících věku, i když v této době není delší než 5 až 8 cm, zatímco jikernačky jsou jen zřídka schopné se třít dřív, než dosáhnou  věku 3 let. Také obvykle dorůstají větších rozměrů.

Tření probíhá od března do června, kdy jikernačky vyprodukují až 300 000 jiker v krajkovitých pruzích na rostliny, větve, kameny nebo podobné pevné předměty. Potěr se začne líhnout přibližně za týden po oplození jiker.